Tomáš Andrys na střídačce se svými svěřenci
Jak po soutěžních schodech stoupali svěřenci karlovarského trenéra v posledních čtyřech sezonách. Před čtyřmi roky skončili v osmifinále 0:2 s Libercem, o rok později ve čtvrtfinále 2:3 s Mladou Boleslaví, který se radovala ze semifinálové výhry stejným poměrem před rokem a na poslední zlatý schod vystoupali letos. Jaká ta sezona byla, prozradil Tomáš Andrys.
„Začali jsme už v létě, kdy kluci hodně museli v přípravě snést, především jsme hodně běhali, což se nám potom ve třetích třetinách vyplácelo,“ ohlíží se zkušený mládežnický trenér na začátek letošního ročníku. „Když se podíváte na výsledky, tak skóre bylo po dvou třetinách buď vyrovnané, nebo jsme prohrávali, ale v posledních třetinách se nám to, dle mého názoru, podařilo na fyzičku přetáhnout.“ Samotnou soutěž pak energetici rozehráli na výbornou, když prví porážku si připsali až po patnácti vítězných zápasech, ve kterých ztratili jen jeden bod. Celkově v základní části nebodovali jen ve dvou případech. „Asi to vypadalo moc jednoduše, že jsme vyhrávali, někdy i výrazně vysokým rozdílem a v těchto momentech je hodně důležité, kluky v tom, aby se vyvarovali špatných návyků, které by je v budoucnu mohly, jak se říká, kopnout do zadku. V tomto to bylo těžké,“ popisuje první polovinu sezony Tomáš Andrys.
Nečekanou změnu pak provedl o vánočních svátcích, kdy týmu dal volno přes celé svátky. „Kluci dostali deset dní volna, kdy jsme neměli ani jeden trénink, potom jsme se z toho dostávali asi dva měsíce, ale nakonec, dle mého názoru, se nám to v play off vrátilo, protože měli vyčištěné hlavy.“ Ve vyřazovacích bojích tým vždy první zápas série prohrál, jakoby by potřeboval výchovný pohlavek, aby pocítil, že může prohrát. „ Asi si pokaždé potřebovali kluci nejprve sednout na zadek. Všechny série byly nesmírně těžké v tom, že jsme měli mladý tým, takže si na to potřebovali trošku zvyknout a obouchat se v tom. Naučili se s tím pracovat a pak se v každé sérii tomu skvěle přizpůsobili,“ vidí jeden z dílů zlatého konce trenér dorostu Energie. Pro odborníky bylo překvapením částečná změna stylu hry. K tomu trenér Energie říká: „Snažili jsme se držet poměrně hodně na kotouči a nezbavovat se ho. V play off byly situace, kdy jsme klukům řekli, když opravdu neví kudy kam a nemohou bezpečně rozehrát, tak ať si pomohou třeba odrazem o plexisklo, nebo vyhozením na icinf. Ale snažili jsme se to dělat minimálně, protože moc dobře víme, když kotouč máme na holi, tak soupeře do ničeho moc nepustíme. Potom ten tlak dokážeme zužitkovat na naši stranu.“
Dalším důležitým dílem zlaté skládanky byly osobnosti mužstva, tahouni týmu, ze kterých bychom vypíchli dva, kapitána Petra Tomka a brankáře Martina Psohlavce. „Petr je výborný kluk a hlavně výborný kapitán. V situacích, kdy si mužstvo moc nevěřilo, nenechal ho padnout a za každou cenu se snažil z mužstva vymáčkout co bylo potřeba. Myslím si, že se mu to dařilo celou sezonu naprosto skvěle,“ dívá se na osobnost kapitána Tomáš Andrys a k výkonům brankáře Psohlavce měl jen slova chvály. „Podržel nás v každém zápase, v každé serii. Musím mu dát velký kredit, jak na sobě postupně v minulých sezonách pracoval, kdy si dal do pořádku hlavu. Působil neskutečně klidně a nic ho nerozhodilo, což se přenášelo i na ostatní.“